Problematika zaměstnavatele v insolvenci část I.

Insolvence zaměstnavatele

„Vážená paní redaktorko, na mého zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh a bylo zahájeno insolvenční řízení. Je to již dva měsíce. V rámci toho jsem od zaměstnavatele nedostal žádný plat. Co můžu dělat a jak mohu postupovat? Děkuji za Vaši radu. Karel H.“

Vážený pane Karle,

je mi velmi líto, že jste se dostal do této situace, věřím že to není jednoduché. Mám pro Vás však samé povzbudivé odpovědi a rady, díky kterým Vám bude nahrazeno vše, co Vám zaměstnavatel dluží a především se Vám dostane kvalitní pomoci i od našich státních úřadů. Začneme, ale hezky od začátku.

Insolvence zaměstnavatele

Insolvence je stav, ve kterém se může ocitnout každá obchodní společnost ve chvíli, kdy přestane řádně hradit své závazky vůči věřitelům, které má. Mezi věřitele můžeme zařadit:

  • finanční ústavy;
  • odběratele;
  • dodavatele;
  • klienty;
  • zaměstnance.

Každý subjekt z této kategorie má nárok na podání insolvenčního návrhu na dlužníka v případě, že čeká na finanční plnění po dobu delší než 3 kalendářní měsíce. Po uplynutí 3. měsíce může podat insolvenční návrh k místopříslušnému insolvenčnímu soudu, který rozhodne o jeho oprávněnosti. V případě, že jej akceptuje, je započato insolvenční řízení, ve kterém je jmenován správce, který přebírá funkci statutárního orgánu společnosti a podstupuje všechny potřebné kroky k tomu, aby se uhradily všechny přihlášené dluhy, které dlužník má. Znamená to, že všechen zisk, který společnost má, všechno plnění z pohledávek společnosti a popřípadě i výnos z prodeje firemního majetku jde jen a pouze na úhradu všech známých závazků.

Pozice zaměstnance při insolvenci zaměstnavatele

Zaměstnanec je hlavním motorem zaměstnavatele. Ačkoliv si to zaměstnavatelé dosti často vůbec neuvědomují, bez svých zaměstnanců by nemohli plnit činnost, ke které vznikly. Zaměstnanci jsou u nás dostatečně chráněni z postu úřadu práce. A to především v insolvenci zaměstnavatele. V roce 2000 by vydán zákon číslo 118/2000 Sb., Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

Tento zákon je pro nás v tuto chvíli hlavním, neboť v něm se nám dostává veškerého vědění, které potřebujeme k tomu, abychom mohli z této složité situace vybruslit se ctí a se ziskem, který nám reálně náleží.

Každý zaměstnavatel má nařízeno pracovním zákoníkem (zákonem č. 262/2006 Sb.), kde je v §2 jasně vymezeno, že: „Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci na náklady a odpovědnost zaměstnavatele v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.“ V praxi tento paragraf znamená, že za každou práci, kterou pro svého zaměstnavatele vykonáte, vám přísluší odpovídající mzda, která by měla být přesně vymezena v pracovní smlouvě či v dohodě o provedení práce.

V případě, že Vám zaměstnavatel neuhradí byť jen 1 měsíc, máte právo na něho podat oznámení na nejbližší (místopříslušný) úřad práce, který bude vzniklou situaci řešit a poskytne vám nejen odpovídající právní poradenství, ale i finanční pomoc.

Navíc, pokud se jedná o případ insolvence zaměstnavatele, jste oprávněni svůj oficiální nárok na výplatu odpracované mzdy přihlásit jako pohledávku do insolvenčního řízení a vůbec nevadí, že ještě neuběhla 3 měsíční lhůta od splatnosti. Ve vašem případě se na toto nebere ohled a je řešen pouze stav, že jste za svou práci nedostali zaplaceno.

Dojde-li k případu, kdy zaměstnavatel sice nedluží svým věřitelům, ale neplatí zaměstnancům, jsou zaměstnanci oprávněni na základě insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., podat sami insolvenční návrh na svého zaměstnavatele a úřad práce jim v tomto kroku vyjde vstříc a pomůže jim skrze svého interního právního poradce v podání tohoto návrhu. Insolvenční návrh od zaměstnanců mívá většinou i větší váhu než insolvenční návrh od ostatních věřitelů, neboť práva zaměstnanců jsou nadřazená.

Pozice úřadu práce

Úřad práce je v této zapeklité záležitosti první a hlavní instancí, kterou byste měli vyhledat. Nevyplácí se čekat, jak se zaměstnavatel zachová. V případě, že vám zaměstnavatel nezaplatil plat do 15 dnů od termínu, který byl sjednaný, a nesdělil vám nejbližší možný výplatní termín, měli byste tuto skutečnost nejdéle do 8 pracovních dnů nahlásit na úřadu práce. V případě, že prokážete svou oprávněnost vůči svému zaměstnavateli (pracovní smlouva, dohoda o provedení práce) a splníte zákonné podmínky je úřad práce oprávněn Vám za zaměstnavatele uhradit plnou částku nevyplacené mzdy a dále Vás vést jako uchazeče o zaměstnání, jemuž náleží podpora v nezaměstnanosti dle zákonných tabulek podle průměrného měsíčního platu.

Na úřadu práce si vyplníte formulář – ŽÁDOST O USPOKOJENÍ MZDOVÝCH NÁROKŮ, ke kterému je dobré připojit:

  • výplatní pásky za uplatňované měsíce;
  • doklady vztahující se k prokázání pracovního vztahu;
  • pracovní smlouva;
  • dohoda o provedení práce;
  • jmenovací listina;
  • potvrzení o zaměstnání – zápočtový list;
  • doklady o případném skončení pracovního poměru;
  • dohodu o ukončení pracovního poměru;
  • výpověď pro nadbytečnost;
  • výpověď;
  • okamžité zrušení pracovního poměru pro neplacení.

V situaci, kdy zaměstnavatel přestane svým zaměstnancům vyplácet mzdu, na niž mají nárok, stojí zákon vždy na jejich straně. Ač se vám může zdát, že se jedná o byrokratické postupy, a ono to tak doopravdy je, jsou to postupy pro vás, které když dodržíte, tak obdržíte vše to, na co máte ze zákona nárok.

Jak mám v praxi postupovat?

Pokud vám zaměstnavatel nezaplatí nejdéle do 15 dnů od výplatního termínu, který je stanoven pracovní smlouvu, dojděte si na váš úřad práce (najdete jej ve skoro každém městě) a nahlaste se v kanceláři registrace nových uchazečů o práci. Vyložte situaci, ve které jste, a oni vám pomohou ji vyřešit. Pokud chcete spoléhat na solventnost zaměstnavatele, samozřejmě můžete, ale není to nelepší cesta, musíte si hlídat nejzazší datum, ke kterému je potřeba vzniklou situaci na úřad práce nahlásit, a uplatnit tak své mzdové nároky do 5 měsíců a 15-ti dnů od nezaplacení mzdy.

Své mzdové nároky můžete u úřadupráce uplatnit maximálně v rozsahu, který odpovídá splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období (měsíce si můžete vybrat a stanovit sami).

Odstupné či náhrada mzdy při okamžitém zrušení pracovního poměru se uplatňuje v rámci posledního měsíce pracovního poměru, avšak ukončení není podmínkou žádosti o mzdové nároky od úřadu práce.

V případě, že vám úřad práce uhradí alespoň část uplatňovaných nároků od zaměstnavatele, může další vaše mzdové nároky od téhož zaměstnavatele uspokojit dále až po uplynutí 12 kalendářních měsíců. Celková výše mzdových nároků, které vám úřad práce smí vyplatit za 1 měsíc, nesmí však od 1. 5. 2013 překročit částku 37.651,- Kč.

Jakmile podáte žádost o uplatnění mzdových nároků, bude započato správní řízení, které si musí všeobecně projít všichni nový uchazeči o zaměstnání. Toto správní řízení povětšinou trvá 30 dní ode dne podání a posléze je ještě 15-ti denní lhůta na nabytí právní moci rozhodnutí. To je pro vás vlastně lhůta, během které se můžete odvolat, nejste-li spokojeni s usnesením úřadu práce. Samozřejmě dávky a náhrada mzdy od úřadu práce vám začíná běžet již dnem podání žádosti a registrace.

O postupu a všech ostatních vychytávkách si povíme v následujícím díle: Problematika zaměstnavatele v insolvenci část II.

Fotografie zveřejněna s povolením renjith krishnan/freedigitalphotos.net

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Friend: tai game mobile,tai game dao vang,