Valná hromada, aneb co byste měli znát

Valná hromada

A je to tady. Dnes vidíte první z několika dílů seriálu o valných hromadách. Valné hromady jsou od letošního roku stále diskutovanějším tématem. Důvod? Nikdo si totiž nemůže být před zákonem jistý, jestli dělá všechny věci správně a jestli právě ta jeho valná hromada nebude prohlášena za neplatnou. Není to jednoduché. A právě proto jsme zde my. Chceme vám pomoci ve všech otázkách a sporných bodech tak, abyste mohli v noci klidně spát.

Co je to valná hromada?

Valná hromada je shromáždění všech společníků nebo akcionářů, kteří mají nejvyšší slovo v každé obchodní korporaci. Nemohou sice statutárnímu orgánu zasahovat do řízení společnosti, mají však právo požadovat informace, které se týkají hospodaření společnosti. A nejen právo na informace z nich dělá nedílnou součást společnosti. Valná hromada je ten atribut, prvek, který celou společnost na jejím začátku postavil na nohy.

Valná hromada je sešlostí „investorů“. Tedy těch, kteří do společnosti vložili své peníze tak, aby vzrůstala jejich hodnota, a tím se rozrůstalo jejich jmění. Nebýt jich, nikdy by společnost nemohla vzniknout.

Funkce valné hromady

Valná hromada má ve společnosti rozhodující funkci v otázkách, které nemůže řešit statutární orgán samostatně. To znamená:

  • rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, určí-li tak společenská smlouva nebo zákon,
  • rozhodování o změnách výše základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti,
  • volba a odvolání jednatele, případně dozorčí rady, byla-li zřízena,
  • volba a odvolání likvidátora, určí-li tak společenská smlouva,
  • schvalování udělení a odvolání prokury, ledaže společenská smlouva určí jinak,
  • rozhodování o zrušení společnosti likvidací, určí-li tak společenská smlouva,
  • schvalování řádné, mimořádné, konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis, i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů a úhrady ztrát,
  • rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak,
  • schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,
  • schválení smlouvy o tichém společenství,
  • schválení finanční asistence,
  • rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,
  • rozhodnutí o naložení s vkladovým ážiem,
  • rozhodování o změně druhu kmenového listu,
  • a další případy, které do působnosti valné hromady svěřuje tento zákon, jiný právní předpis nebo společenská smlouva.

Svolávání valné hromady

Statutární orgán má povinnost svolávat valnou hromadu minimálně 1x do roka, a to nejdéle do 6-ti měsíců od podání daňového přiznání na finanční úřad. To znamená, že nejzazší termín pro konání valné hromady na daný rok je buď do 30.9. v případě, že si společnost daňové přiznání podává sama, nebo do 31.12. v případě, že je daňové přiznání zpracováváno akreditovaným daňovým poradcem.

Jaké hrozí sankce za nesvolání valné hromady?

Nedojde-li ke konání valné hromady v daném termínu, tedy do 6-ti měsíců od podání daňového přiznání, tak odchylka v řádech týdnů či měsíců není nikým nijak řešena.

Nekoná-li se však valná hromada 2 po sobě jdoucí účetní období, může být společnost zrušena rejstříkovým soudem. Popud na rejstříkový soud může dát některý ze zákonných účastníků valné hromady – společník, akcionář, člen družstva nebo třetí osoba z obchodního okolí společnosti v případě, že na tom má určitý a prokazatelný právní zájem. Dojde-li ke skutečnostem, které jsme zde právě popsali, bude společnost zrušena z právní moci a bude zlikvidována.

Řádná valná hromada

Jde o valnou hromadu, která se uskutečňuje minimálně jednou do roka při schvalování účetní závěrky, výsledků hospodaření a rozdělování podílů na zisku mezi společníky a akcionáře podle poměru jejich podílů.

Řádnou valnou hromadu svolává statutární orgán společnosti jako jednu ze svých povinností v rámci péče řádného hospodáře.

Náhradní valná hromada

V případě, že se nepodaří svolat řádnou valnou hromadu, znamená to, že se nedostaví dostatečný počet účastníků tak, aby byla valná hromada usnášeníschopná, tj. 2/3 všech účastníků, je potřeba svolat náhradní valnou hromadu. Může se stát a není to neobvyklé, že je velmi problematické stanovit termín, který by vyhovoval opravdu všem účastníkům zároveň.

Náhradní valná hromada se svolává do 30-ti dnů od marného konání řádné valné hromady a je opět svolávána statutárním orgánem společnosti.

Mimořádná valná hromada

Mimořádnou valnou hromadu svolává buď jednatel nebo člen valné hromady v případě, že:

  • se společnost dostane do úpadku;
  • je na společnost vyhlášeno insolvenční řízení ze strany věřitelů;
  • vyhlásí společnost insolvenční řízení sama na sebe;
  • společnost stojí před rozhodnutím které přísluší pouze valné hromadě;
  • statutární orgán potřebuje od valné hromady nasměrovat určitým směrem (pokyny);
  • porušení povinností jednatele;
  • mimořádné rozdělování zisku;
  • změny v obchodních podílech společnosti;
  • změny v osobě statutárního orgánu;
  • změny v osobě účastníků valné hromady.

O dalších možnostech valné hromady a povinnostech, o jejím hlasování, svolávání a využití si povíme v následujícím článku, na který se můžete těšit za týden s názvem „Valná hromada aneb co jste o ní nevěděli“.

Fotografie publikována se svolením cooldesign/FreeDigitalPhotos.net


komentář

  1. By Ing. Jan Vašek

    Odpovědět

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Friend: tai game mobile,tai game dao vang,