Obchodní korporace zapsané v obchodním rejstříku jsou povinny zveřejnit svou účetní závěrku, a to formou jejího založení do sbírky listin. Rozsah zveřejňovaných dokumentů, podmínky a lhůty pro jejich zveřejnění upravuje zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZÚ), a dále zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR). Zveřejňované dokumenty a jejich rozsah Podle § 66 ZVR se do sbírky listin ukládají řádné, mimořádné … Číst více

Sbírka listin je speciální část veřejného rejstříku, do níž jsou subjekty zapsané ve veřejném rejstříku povinny ukládat dokumenty uvedené v § 66 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (ZVR). Veřejnost sbírky listin poskytuje spotřebitelům i subjektům zapsaným v obchodním rejstříku výhodu ověřit si informace zejména o ekonomické situaci jakéhokoliv subjektu, který je ve veřejném rejstříku zapsán. Řada subjektů však tuto povinnost … Číst více

Vývoj péče řádného hospodáře Péče řádného hospodáře existovala v obecné formě již v právním prostředí starověkého Říma. Za dvě tisíciletí prošla vývojem až do podoby, kterou známe dnes. Mluví se o ní často, ale co z ní vyplývá za povinnosti? Daný institut skrývá mnohá úskalí a jeho použití v praxi pro neprávníky – společnosti a členy jejich orgánů – halí řada tajemství. V následujícím článku vám … Číst více

K činnosti statutárního zástupce při výkonu jeho funkce patří dělat rozhodnutí, jež mohou v budoucnu představovat podnikatelský úspěch, často však také neúspěch. Statutáři obecně nenesou za svá podnikatelská rozhodnutí právní odpovědnost, musejí ovšem prokázat, že si při výkonu funkce počínali řádně a svědomitě neboli s péčí řádného hospodáře. Obecné zásady zmíněné péče dlouhodobě rozvíjí judikatura, přičemž největší váhu mají pochopitelně … Číst více

V české korporační praxi se lze setkat s případy tzv. nepřátelského ovládnutí obchodní společnosti (zpravidla s. r. o. vlastněné cizinci) způsobem, který odporuje normám trestního práva – viz trestné činy padělání a pozměňování veřejné listiny, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, podvod apod. Dosavadní společníci a členové statutárního orgánu (jednatelé) jsou bez svého vědomí s využitím zfalšovaných dokumentů odvoláni ze své funkce, vymazáni … Číst více

Jednatel společnosti s ručením omezeným podle zákona nesmí: podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného; být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání či osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern; účastnit se na podnikání jiné … Číst více

Odpovědnost vůči společnosti a vůči třetím osobám Pokud jde o změny týkající se vymezení odpovědnosti jednatele společnosti s ručením omezeným,v současné době je jednatel povinen při výkonu své funkce postupovat s péčí řádného hospodáře, přičemž za porušení této povinnosti odpovídá celým svým majetkem (§ 194 ObchZ). Pokud tuto povinnost poruší více jednatelů, odpovídají společně a nerozdílně, přičemž odpovědnost jednatele vůči společnosti dopředu nelze žádným způsobem … Číst více

Posílení odpovědnosti ZOK posílí osobní odpovědnost jednatele za řádný výkon funkce, a to nejen díky nové úpravě možnosti vyloučení člena statutárního orgánu a jeho ručení při úpadku společnosti. O vyloučení bude rozhodovat soud (tento proces je podrobněji popsán dále). Pravidlo podnikatelského úsudku Na druhou stranu ZOK zavádí také tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, které spočívá v možnosti jednatele prokázat, že jednal s péčí … Číst více

S účinností od 1. 1. 2021 nastanou v důsledku novely zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), ve znění pozdějších předpisů provedené zákonem č. 33/2020 Sb. (dále jen „novela“) podstatné změny v právní úpravě společnosti s ručením omezeným. Následující text na vybrané změny, jež mohou mít širší dopad, upozorňuje a stručně je rozebírá. Nezabývá se částí změn, která se týká ­výplaty podílu na zisku společníkům s. r. o. (kap. … Číst více