Odpovědnost generálního ředitele způsobená v rámci plnění (či porušení) jeho pracovněprávních povinností se řídí zákoníkem práce, na rozdíl od odpovědnosti statutárního orgánu či člena statutárního orgánu společnosti, která se od 1. ledna 2014 bude řídit zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), a zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (NOZ). NOZ a ZOK vs. zákoník … Číst více

Tématu majetkové odpovědnosti podnikatelů – fy­­zických osob (OSVČ) – a statutárních orgánů zejména obchodních společností se věnovalo již mnoho pozornosti. Přesto, nebo právě proto zůstává stále v popředí pozornosti těch, jichž se bezprostředně dotýká. Jakkoliv široké a atraktivní toto téma je, představuje pouze inspiraci a východisko pro následující odstavce, jejichž prostřednictvím vám přiblížíme jedno z možných řešení. Náhrada z majetku podnikatele Není … Číst více

Odpovědnost členů statutárních orgánů je jedním z nejpřísnějších druhů odpovědnosti v českém právním řádu. Zákonný zákaz omezení či vyloučení této odpovědnosti následně vede k nutnosti jejího řešení ze strany obchodních korporací anebo členů statutárních orgánů samotných s cílem zmenšit dopady případného pochybení při výkonu této funkce. Ochranný prostředek Pro tento účel nabízí trh institut pojištění odpovědnosti a jeho možné sjednání … Číst více

Pracovněprávní vztah vrcholového zaměstnance může být ukončen v zásadě shodnými způsoby jako u ostatních – řadových – zaměstnanců, tzn.: zrušením pracovního poměru ve zkušební době, pokud byla sjednána, uplynutím sjednané doby v případě pracov- ního poměru na dobu určitou, dohodou smluvních stran pracovněprávního vztahu, výpovědí, okamžitým zrušením, a to jak ze strany zaměstnance, tak ze … Číst více

Souběh funkcí představuje téma, které právní experti, soudci i účastníci korporátních právních vztahů řeší již od 90. let. Vývoj autoritativního soudního výkladu na daném poli přitom rozhodně nelze označit za dlouhodobě konzistentní – naopak pro něj sedí spíše označení „výrazně proměnlivý“. V poslední době se však za přispění nejvyšších soudních instancí v Česku prosadil výklad, který by snad mohl nastolit obecně přijatelný a déle … Číst více

Velká novela zákona o obchodních korporacích přinesla s účinností od 1. 1. 2021 do českého právního řádu institut faktického člena voleného orgánu. Vzhledem k existující rozhodovací praxi soudů založené ještě na (nyní zrušeném) obchodním zákoníku či na předchozím znění ZOK se ­nejedná o novinku faktickou: Například Nejvyšší soud dospěl v roce 2017 usnesením 29 Cdo 4095/2016 k závěru, že i na jednání odvolaného jednatele společnosti s ručením omezeným … Číst více

Novela zákona o obchodních korporacích přináší od 1. 1. 2021 podstatné změny týkající se smlouvy o výkonu funkce. Jednou z nejzásadnějších novinek je neúčinnost smlouvy, pokud včas nedojde k jejímu schválení nejvyšším orgánem společnosti. Jaké další novinky by vám neměly uniknout, pokud máte se společností smlouvu uzavřenu? Smlouvu o výkonu funkce uzavírá společnost s ručením omezeným – coby nejfrekventovanější typ obchodní společnosti … Číst více

V souvislosti s funkcí generálního ředitele či ma­nažera bývá často skloňována tzv. manažerská smlouva. Tento typ smlouvy zákoník práce zvlášť neupravuje, resp. výslovně nepojmenovává. Pojem manažerská smlouva se obecně používá k označení ujednání o vzájemných právech a povinnostech manažera/ředitele a obchodní společnosti. Jmenování V rámci dříve platící právní úpravy zákoníku práce č. 65/1965 Sb. byla manažerská smlouva (nebo také dohoda o pracovních a mzdových podmínkách) často … Číst více

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou, v případech stanovených právním předpisem pak jmenováním (viz § 33 odst. 3 ZP). Dále v textu se zabýváme pracovní smlouvou. Jejími notoricky známými povinnými – podstatnými – náležitostmi je uvedení dne nástupu do práce, místa výkonu práce a druhu práce. Samozřejmě, čím významnější je pracovněprávní pozice ve společnosti, tím by měla být pracovní smlouva propracovanější a obsahově … Číst více