Definice držby Základní předpoklady V občanském zákoníku účinném do konce roku 2013 byla je držba definována dvěma základními předpoklady, kterými byla faktická moc osoby nad věcí a úmysl nakládat s věcí jako s vlastní. Tento stav mohl vzniknout nejen u osoby, která věc drží v dobré víře například na základě smlouvy, jež je neplatná, přičemž však držitel o její neplatnosti neví, ale také … Číst více

Při pořízení majetku je důležité vymezit pořizovací cenu, tedy cenu, za kterou byl pořízen, včetně všech souvisejících nákladů. Některé náklady vzniklé při pořizování majetku ovlivní přímo náklady daného roku, jiné však tvoří pořizovací cenu majetku. Správné stanovení pořizovací ceny má dopad na korektní vykázání hodnoty majetku v účetnictví, a tudíž i v účetních výkazech, na tvorbu odpisových plánů a další. Oceňování majetku Oceňování … Číst více

Danou problematiku společníci jen zřídkakdy ošetří včas a spíše spoléhají na zákonná pravidla, která se uplatní, pokud jiné řešení nepřijmou. Zákon však často přechod podílu po smrti společníka řeší odlišným způsobem, než si společníci představují. Podíl v dědickém řízení Podíl jako takový se považuje za věc v právním smyslu a podle toho se s ním nakládá v dědickém řízení. V případě smrti společníka se stává … Číst více

Novela ZOK zavedla od 1. 1. 2021 četné a důležité změny, co se týká svolávání valných hromad, jejich působnosti nebo třeba možného doprovodu a v neposlední řadě rozhodování per rollam. Valná hromada, nejvyšší orgán kapitálové společnosti činící nejdůležitější rozhodnutí, prochází ve světle novely ZOK četnými změnami. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o obchodních korporacích, byl Poslanecké sněmovně předložen v polovině roku … Číst více

Zápis údajů týkajících se obchodní korporace a jejich změn, jež se uvádějí v obchodním rejstříku, může mít v závislosti na právní úpravě dvojí následek. Rozlišujeme tak zápis konstitutivní, který váže účinky změn až k zápisu do OR, a zápis deklaratorní, jímž se pouze osvědčují určité skutečnosti, jejichž účinky nastaly již dříve. Zákon o obchodních korporacích stavěl a nadále staví primárně na zápise deklaratorním, nicméně přijetím jeho … Číst více

Valná hromada coby nejvyšší orgán kapitálové společnosti, jenž se skládá z jejích společníků (akcionářů), pravidelně rozhoduje na zasedáních svolávaných obvykle členem statutárního orgánu. Pro její svolání i rozhodování stanoví ZOK přísná pravidla, která se musejí bez dalšího dodržet, aby nemohla být rozhodnutí přijatá na valné hromadě napadena neplatností pro nedostatky při jejím svolání či přijetí rozhodnutí. Rozhodování per rollam Standardní … Číst více

Obchodní společnosti fungují na principu, kdy jejich obchodní vedení přísluší výlučně do kompetence statutárního orgánu. Mohou však nastat situace, kdy jdou již určitá rozhodnutí nad rámec běžného obchodního vedení a mohou zasahovat do rozhodnutí o dalším směřování společnosti. Podle § 163 občanského zákoníku (OZ) náleží statutárnímu orgánu veškerá působnost, tudíž i rozhodování o nejzásadnějších otázkách. Jaké ovšem mohou být důsledky jeho jednání bez … Číst více

V souvislosti s výplatami podílů na zisku a jiných vlastních zdrojích zavedl zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (ZOK), s účinností od 1. 1. 2014 možnost vyplácet zálohy na podíl na zisku. Co je a není záloha Zálohou se rozumí plnění poskytnuté před rozhodnutím valné hromady o rozdělení zisku. Po tomto rozhodnutí už společnost neposkytuje zálohu na podíl na zisku, ale vlastní podíl, ve výši určené rozhodnutím. Zálohy … Číst více