V posledních letech se umělá inteligence stala nejen nástrojem inovací, ale i tématem intenzivní právní debaty. S tím, jak roste její vliv na společnost, trh i základní práva lidí, Evropská unie přijala první komplexní regulaci v této oblasti – Nařízení o harmonizovaných pravidlech pro umělou inteligenci, známé hlavně jako AI Act. V článku si projdeme, jak AI Act mění pravidla pro vývoj a používání AI technologií, jaké principy zavádí a co v praxi znamená pro různé oblasti.
Co je to AI Act?
AI Act je evropské nařízení, které začalo platit v srpnu 2024. Jeho cílem je nastavit jednotná pravidla pro vývoj, uvádění na trh a používání systémů umělé inteligence (AI systémů) v rámci EU.
AI systém je potom software nebo zařízení, které samostatně plní úkoly na základě práce s daty, vzorci a modely – tedy činnosti, kde by jinak rozhodoval člověk. Typicky sem patří rozpoznávání řeči a obrazu, překladače, chatboti, doporučovací algoritmy na e-shopech, diagnostické nástroje ve zdravotnictví nebo systémy pro hodnocení bonity klientů.
Hlavním cílem AI Act je, aby tyto systémy:
- fungovaly bezpečně a transparentně,
- nikoho nediskriminovaly a rozhodovaly spravedlivě,
- respektovaly právo EU a základní lidská práva.
Jaké povinnosti už podle AI Act platí?
Hlavní části nařízení budou účinné a začnou tedy dopadat na firmy od srpna 2026. Některé povinnosti ale platí už teď:
Uživatelé musí vědět, že komunikují s AI. Pokud na svůj web nasadíte chatbota, jasně ho označte, aby bylo jasné, že na druhé straně nesedí člověk.
Některé AI systémy EU rovnou zakázala. Typicky biometrickou identifikaci osob v reálném čase ve veřejném prostoru (až na velmi omezené zákonné výjimky) nebo systémy, které hodnotí děti či jiné zranitelné skupiny.
Firmy a vývojáři se musí začít připravovat. Dává smysl už teď dokumentovat, jak jejich AI systémy fungují, jak pracují s daty a jak řídí rizika, aby od srpna 2026 splnily všechny požadavky bez stresu na poslední chvíli.
Koho se AI Act týká?
AI Act dopadá na všechny, kdo se podílí na vývoji, uvádění na trh nebo používání AI systémů v EU, a to bez ohledu na to, jestli sídlí v EU, nebo mimo ni. Rozhoduje dopad na unijní trh, ne adresa společnosti.
Nejde jen o vývojáře a poskytovatele, kteří AI systémy vytvářejí. Nařízení počítá i s uživateli (tzv. zavádějícími subjekty), kteří systémy nasazují do praxe. Dále se týká distributorů, dovozců, výrobců produktů s AI funkcemi i zplnomocněných zástupců, kteří jednají jménem firem mimo EU.