Nejvyšší správní soud se zabýval sporem o daňové povinnosti vyplývající z prodeje pozemku mezi společností a jejím jediným jednatelem a vlastníkem. Společnost považovala prodej za osvobozené plnění. Správce daně s tímto hodnocením nesouhlasil a vzhledem k tomu, že se jednalo o stavební pozemek a prodej proběhl mezi osobami spojenými, stanovil základ daně jako cenu obvyklou a DPH doměřil.
Společnost v daném případě neodvedla z prodeje pozemku DPH, jelikož měla za to, že je toto plnění osvobozeno od daně dle § 56 zákona o dani z přidané hodnoty. Podle tohoto paragrafu je od daně osvobozeno dodání pozemku, který netvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí ani není stavebním pozemkem. Zákon o DPH považuje za stavební takový pozemek, na kterém má nebo může být zhotovena stavba pevně spojená se zemí.
Soud dle důkazů o nakládání s pozemkem došel k závěru, že se jednalo o pozemek stavební, a tudíž že správce daně správně doměřil daň. Kromě jednoznačných důkazů o úmyslu jednatele pozemek využít jako stavební (např. úkony k získání stavebního povolení) probíhala také v oblasti novostaveb okolo pozemku pokládka inženýrské sítě, což napovídá stavebnímu charakteru oblasti. Za správní úkon za účelem zhotovení stavby považovaly daňové orgány územní plán obce, z něhož vyplývalo, že se pozemek částečně nachází na ploše pro bydlení, a je tedy zastavitelný. Společnost namítala, že územní plán nestanovil konkrétní stavbu, která by zde měla vzniknout. Nicméně dle závěrů soudů postačuje pro zařazení mezi stavební pozemky i obecná možnost zastavitelnosti pozemku dle územního plánu.
Společnost dále namítala, že daňové orgány při posouzení pozemku považovaly za rozhodující pouze územní plán obce a že veškeré další okolnosti směřující k označení pozemku za stavební nastaly až s výrazným časovým odstupem od prodeje pozemku. Proto by k nim nemělo být přihlíženo. Správce daně však musí vycházet ze skutkového stavu ke dni vydání platebního výměru, a je-li podáno odvolání, pak ke dni vydání rozhodnutí o odvolání. Správce daně proto může zohlednit veškeré skutkové okolnosti známé ke dni vydání rozhodnutí, byť hodnotí skutkový a právní stav ke dni převodu pozemku.
Posledním důkazem mluvícím v neprospěch společnosti byl fakt, že kupujícím pozemku byl její jediný jednatel a vlastník, tudíž nelze pochybovat o tom, že prodejce věděl o záměru postavit na pozemku rodinný dům. Skutečnost, že je pozemek stavební, také významně zvyšuje jeho hodnotu, která je oprávněně předmětem DPH, což NSS potvrdil a zastal se tak správce daně.