Konkrétně k whistleblowingu: Co musíte zavést?

Dlouho očekávaný zákon o ochraně oznamovatelů v Česku, který zavádí whistleblowing (povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém), by měl nabýt účinnosti nejpozději 1. 8. 2023. Podle přechodného ustanovení budou povinné subjekty s výjimkou veřejných zadavatelů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců, povinny zavést vnitřní oznamovací systém do 15. 12. 2023. Na co přesně se musíte připravit?

Zavést oznamovací povinnost bude nutné u tzv. povinných subjektů, mimo jiné u všech „komerčních“ zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci. Rozhodným dnem k určení počtu zaměstnanců se stane 1. ledna příslušného kalendářního roku. Povinný subjekt bude moci zřízením vnitřního oznamovacího systému pověřit jinou osobu nebo využívat již zavedený systém jiného povinného subjektu, ale to jen tehdy, pokud bude mít méně než 250 zaměstnanců.

Společnosti s 250 a více zaměstnanci budou povinny zavést svůj vlastní vnitřní oznamovací systém v plném rozsahu, bez možnosti využít například systém zřízený v rámci koncernu. Text zákona neobsahuje definici pojmu „zaměstnanec“, nicméně podle důvodové zprávy se za zaměstnance, který se započítává do rozhodného počtu, považuje nejen zaměstnanec pracující v pracovním poměru či na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr (DPP a DPČ), ale i zaměstnanec agenturní, tedy dočasně přidělený k povinnému subjektu coby uživateli.

Každý povinný subjekt bude muset určit tzv. příslušnou osobu, kterou se může stát pouze bezúhonná, zletilá a plně svéprávná fyzická osoba. Nemusí přitom vzejít výhradně z řad zaměstnanců povinného subjektu, ale bude se moci jednat o externistu. Příslušná osoba bude muset plnit řadu úkolů, například přijímat a posuzovat důvodnost oznámení, navrhovat povinnému subjektu opatření k nápravě a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozví, a to i po jejím ukončení. Dále bude povinna vést elektronickou evidenci údajů o přijatých oznámeních v rozsahu stanoveném zákonem a uchovávat oznámení po dobu pěti let ode dne jejich přijetí.

Oznamovatel bude moci oznámení učinit písemně, ústně nebo na svou žádost osobně. Oznamovatelem může být osoba, jež pro povinný subjekt vykonávala či vykonává – i zprostředkovaně – práci nebo jinou obdobnou činnost nebo která s ním byla v kontaktu v souvislosti s výkonem práce či jiné obdobné činnosti. Oznámení musí obsahovat informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo či má dojít u povinného subjektu a které:

  • má znaky trestného činu,
  • má znaky přestupku, za nějž zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 tis. Kč,
  • porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
  • porušuje jiný právní předpis či předpis EU v oblasti finančních služeb, daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizaci výkonů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí atd.

Mezi odvetná opatření, proti nimž musí povinný subjekt oznamovatele chránit, patří zejména (zákon neobsahuje taxativní výčet): rozvázání pracovního poměru nebo jeho neprodloužení na dobu určitou, snížení mzdy, platu či odměny nebo nepřiznání osobního příplatku, přeložení či převedení na jinou práci, změna pracovní doby, vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky, zásah do práva na ochranu osobnosti. Podobná ochrana jako oznamovatelům pak bude náležet osobám blízkým ve vztahu k oznamovateli, jeho zaměstnancům či kolegům atd.

Příslušná osoba bude muset oznamovatele písemně vyrozumět o přijetí oznámení, a to do sedmi dnů od jeho přijetí. Dále bude povinna posoudit důvodnost oznámení a do 30 dnů od jeho přijetí písemně vyrozumět oznamovatele o výsledcích. Danou lhůtu lze v případě skutkově či právně složitých případů prodloužit až o 30 dní, a to nejvýše dvakrát. Vyhodnotí-li příslušná osoba oznámení jako důvodné, navrhne povinnému subjektu opatření k předejití nebo nápravě protiprávního stavu. V opačném případě oznamovatele písemně vyrozumí a poučí ho o právu podat oznámení u orgánu veřejné moci. Za nesplnění povinností vyplývajících ze zákona hrozí povinným subjektům pokuta až 1 mil. Kč. Mezi takto sankcionované přestupky patří například nezabránění tomu, aby byl oznamovatel vystaven odvetnému opatření, neurčení příslušné osoby či nezajištění možnosti podat oznámení prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Také oznamovateli však bude moci být uložena pokuta až 50 tis. Kč za přestupek spočívající v podání vědomě nepravdivého oznámení.

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

VIDEO: přehled největších legislativních změn roku 2023, které dopadnou na české firmy. Pro spuštění klikněte zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.