Od začátku roku se nálada na trzích oproti posledním rokům výrazně mění. Nejen, že investoři opět začínají nakupovat rizikovější investice v podobě bitcoinů nebo akcií, ale ožil i trh s firmami. Prodeje společností se tak hned s novým rokem pozvolna rozjely. To se sice zákonitě děje každým rokem, jde o jakousi sezónní věc, ovšem letos je to poměrově o něco více než jindy. Svou roli v tom hraje hned několik faktorů.
Majitelé firem už vědí hospodářské výsledky za minulý rok. Tedy pokud chtějí svou firmu prodat, začínají se bavit s investory. V desítkách případů jde ale hlavně o urychlení načatých procesů, kdy majitelé uvažovali o prodeji již dříve. A poslední kapka u mnohých přišla právě teď. Nejistota v ekonomice působí na všechny a řada vlastníků firem už nechce řešit zpomalování evropského hospodářství včetně tuzemské ekonomiky. K tomu se přidávají také problémy s vysokými cenami energií, výpadky dodávek materiálu nebo generační obměna vlastníků firem. Řada vlastníků tedy nemá sílu čekat, až přijde další ekonomická rána nebo hledat, komu firmu s klidným svědomím přenechat.
Proces prodeje se nicméně, i přes jeho častější výskyt, prodlužuje. Je to dáno hlavně tím, že je složité dělat predikce, jak se bude ekonomické prostředí vyvíjet, protože změny jsou velmi prudké. Tím pádem je pro kupující těžké určit cenu. V důsledku toho jsou kupci opatrnější. Hloubkové kontroly firmy, tzv. due diligence se berou vážněji než v minulých letech. Obezřetnější jsou také banky, které na nákup firem poskytují úvěry.
Nyní si tedy podmínky více diktují kupující, než prodávající. Cenové očekávání obou stran se však zásadně liší a mají k sobě hodně daleko. Stranu prodávajících velmi ovlivňují také emoce a psychické rozpoložení. Pokud jsou k prodeji firmy dohnáni aktuálními vnějšími okolnostmi, automaticky navyšují na ceně a hojně argumentují výsledky firmy před krizí. To se ale zase nelíbí kupujícím, kteří očekávají nižší ceny.