Letos v únoru byla ve Sbírce zákonů vyhlášena tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích (ZOK), která přináší řadu podstatných změn v systému řízení akciové společnosti. Účinnost většiny ustanovení novely byla stanovena k 1. 1. 2021, přičemž řada změn se bude týkat zejména akciových společností, jež si jako svůj systém řízení zvolily monistický systém. V něm přestane existovat funkce statutárního ředitele, přičemž … Číst více

Aby se konkrétní osoba mohla ucházet o post člena dozorčí rady, musí (stejně jako v případě členů ostatních volených orgánů obchodních společností) splňovat určitá zákonem předepsaná kritéria, tzv. podmínky pro výkon funkce.

S účinností od 1. 1. 2021 nastanou v důsledku novely zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK), ve znění pozdějších předpisů provedené zákonem č. 33/2020 Sb. (dále jen „novela“) podstatné změny v právní úpravě společnosti s ručením omezeným. Následující text na vybrané změny, jež mohou mít širší dopad, upozorňuje a stručně je rozebírá. Nezabývá se částí změn, která se týká ­výplaty podílu na zisku společníkům s. r. o. (kap. … Číst více

Vzhledem ke skutečnosti, že obchodní korporace zpravidla tvoří uskupení 2 a více členů, takzvaných společníků, vyvstává mnohdy otázka, jak řešit konflikty, které mezi nimi vzniknou. Rozhodování o zásadních otázkách týkajících se společnosti, například rozdělování zisku, je přitom svěřeno právě do rukou společníků. Vztahy mezi jednotlivými společníky upravuje především zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a … Číst více